Jako běžná rodina v Klánovicích a okolí máme dům s garáží a v ní dvě auta. Téměř všechny výpravy s dětmi tedy znamenají nejen sbalení věcí, náhradního oblečení, ale taky zdolání bojovky v garáži. To byste nevěřili, co všechno zvládnou dva chlapci pořešit v garáži před jakýmkoliv odjezdem. Do garáže mají totiž bohužel volný přístup přímo z obytné části. Když už se konečně dostanu na sedadlo řidiče a není už náhodou nastartováno, musím si nejprve uvést sedadlo z lehátkové úpravy do vzpřímené polohy a nastavit si správnou výšku volantu. Vypnu dálková světla, blinkry, ztlumím klimatizaci (v horším případě vypnu topení), vypnu stěrače, zavřu popelníky, zhasnu všechna vnitřní světýlka, dost často možná jezdím s otevřenou nádrží. Když už připoutám děti do sedaček, strhne se hádka o to, kdo zmáčkne na dálkovém ovladači tlačítko, kterým se otevírá garáž. Než vyjedeme, garážová vrata se alespoň třikrát otevřou a zavřou, protože se chlapci o ovladač vrat přetahují…Když už konečně vyjedeme a já při tom nespadnu do rigolu u silnice, ozve se zezadu alespoň jedno dítě, že má žízeň. Garáž pochopitelně není klimatizovaná a bývá v ní možná i 50 stupňů Celsia (nikoliv místního Fahrenheita). A chlapci v garáži připomínají Brownův pohyb. Když vyrážíme na rodinný výlet, vynásobte si všechny zásahy dvěma – přebíhají z jednoho auta do druhého, zajezdí si mezi tím na tříkolce a na kole, přeparkují sekačku a trochu v garáži zametou.