Představovala jsem si to asi takhle – ahoj, ty jsi taky matka (a v duchu si řeknu, že je mi pani docela sympatická), děti jsou podobně starý a ještě dodám že moc roztomilý, tak si zavoláme a sejdeme se u nás, aby si děti pohrály a my si dáme kafe. Takhle to zatím ani v jednom případě nebylo. Když jsem nějakou místní matku oslovila, dozvěděla jsem se i jméno manžela, jeho zaměstnavatele a kde se seznámili. V jednom případě mi paní navrhla, že můžeme být přátelé na facebooku. A jako další krok dotyčné doporučí spolky a kluby, kde se matky setkávají. Nelenila jsem, sociální izolace mi nedělá úplně dobře a stala jsem se členkou Matek. To zaplatíte roční poplatek a otevře se vám nekonečný virtuální prostor s virtuálním kalendářem, diskuzemi, inzeráty, doporučeními, a tak dále a tak dále. Když se chcete nějaké akce účastnit, musíte svou účast virtuálně potvrdit včetně počtu dospělých a dětí. Můj křest proběhl na playdate u paní Niny. Nepřijela jsem na čas, znám přece Špačka, ale i s 15 minutovým zpožděním jsme byli s chlapci na místě jako první. Ninu jsem, nutno podotknout, viděla poprvé v životě. Jsem slušně vychované děvče, přivezla jsem ovoce. Ještě jsem volila takové, aby se nedalo moc rozpatlat po nábytku a podlaze. Tak to se nedělá, byla jsem jediná, kdo něco přivezl. Přišlo mi trochu nehygienické, aby kluci lezli v botách po koberci v herně, kde se nejen oni váleli a plazili. Nehygienické to očividně přišlo jenom mně. Ale to jsem ještě nezírala tolik jako když začali přicházet další matky a děti a paní Nina je už pak ani nezdravila, ani se nesnažila. A nikdo se s nikým vlastně ani nepředstavoval. O něčem se chvilku povídalo, pak zase o podobném s někým jiným a s blížícím se polednem začaly matky dům zase opouštět. Akce byla dle virtuálního kalendáře naplánována do 12 hod. A že se třeba zase někdy někde uvidíme. Spolek Matek je dost aktivní a hned za dva dny se konala další společenská událost. Tam jsme dostaly dokonce i nálepky se jmény. Ha!

A pak máme sousedku Ashley. Přišla sama, když jsme si už zase s chlapci hráli před domem. Ashley má rok a půl starou holčičku, venku jsem ty dvě ještě neviděla. Ony jsou totiž pořád doma. P o ř á d. A že se k nám někdy ráda připojí, že nás vidí často venku.

Beru si k srdci radu Lucie, která žije v USA už několik let. Nesrovnávat. Děkuju Lucko, často na to myslím a moc se snažím nesrovnávat. Ale často mám u toho nesrovnávání asi nadzdvižené obočí.