Mikulášská besídka v houstonském Sokole neměla chybu. Na budově je velkými písmeny napsáno Sokol. Jen jsem se usmívala. Československých lidí s dětmi přišlo víc než jsem čekala. Potkali jsme českého pána z masa a kostí, který pracuje pro NASA. A taky pána, který sem do Texasu dováží z Čech svíčky do aut. Asi dobrej nápad, když jsem o tom pak přemýšlela v zácpě na dálnici po cestě domů. Nechyběly chlebíčky, perníčky, linecké a svařák. A nechyběla svatá trojice. Mikuláš byl vtipný a vyprávěl dětem o tom, jak se zná se Santa Clausem. Rovnou jsme pak navázali a trochu jsme snad Toníkovi osvětlili zmatek v těch nadpřirozených postavách, které nosí dárky. Česko-americké děti byly roztomilé díky přízvuku, s jakým zpívaly Holka modrooká a Kočka leze dírou. Roztomilé byly taky svými jmény jako Jeník, Josefínka a Anička, které na první pohled nejdou ani trochu dohromady s jejich hispánským vzhledem. Naši chlapci mají asi černé svědomí. Soudím podle reakce na čerta. Čert byl geofyzik, byl vtipnej a velmi citlivej k dětem. Toník to shrnul slovy, že čert byl trochu hnusnej. Fotky mám, ale jdu spát. Někdy příště.