Když jsem někam cestovala jako turista, měla jsem po týdnu pocit, že mám věci na háku. Že dokážu říct, jak lidé žijí, co rádi jedí a dělají, jaký zastávají světonázor, kolik asi vydělávají a tak podobně. Podobný a dost sebevědomý pocit jsem měla i před asi deseti lety, kdy jsem žila pár měsíců v Kodani. No a čím déle jsem tady, jde mi ze všeho hlava kolem stejně ne-li více jako když jsem do města H přiletěla. Mám větší a větší respekt k tomu, jak tady lidé žijí. I když s hromadou věcí spojených s jejich životním stylem nesouhlasím. A jak mi jde hlava kolem a snažím se zařadit a srovnat si informace a myšlenky třeba o školském systému, konzumu a blahobytu a církvích, tak nějak víc a víc vím, kam patřím. A kam teda určitě nepatřím.