Sedím na balkoně, zvednu oči a v dálce vidím americkou vlajku. Na maličký moment se na ni zadívám a s úplným klidem se očima vrátím ke knížce. Jsem totiž v Praze, koukám na sídlo Svobodné Evropy. Jsem v Praze, v červnu, v mém nejoblíbenějším měsíci. Americká vlajka v dálce.

Vyznala jsem lásku muži, s kterým jsem se znala jen pár minut. Potkali jsme se v Londýně na letišti při přestupu. Při nevydařeném přestupu na letadlo do Prahy, které jsme nestihli a z kterého tudíž vysadili i naše kufry. Jak se jmenoval jsem nestihla zjistit a bylo mi to jedno. Ale byl na mne milý, zajistil nám místa na nejbližší možný let do Prahy a domluvil nám přístup do vip salonku. Otravné téměř 8 hodinové čekání jsem s klukama přežila díky tomuhle muži o moc snáz. A tak jsem mu nejen poděkovala, ale řekla jsem mu, že ho za to miluju. V tu chvíli a i když na ten moment vzpomínám, jsem to tak prostě cítila.