Malá dobrodružství

Načepovat benzin mi trvá tak dlouho, že se chlapci v autě nudí natolik, že je musím vyndat. A protože mi při tankování pomáhají, protáhne se nám to o to víc. Při nákupu jídla se blomcám mezi regály a hledám a hledám tak dlouho, až kluci vylezou z košíku, rovnají zboží v regálech a pak se jim chce obvykle i čůrat. Zanecháváme košík mezi regály, odcházíme na wc a po asi 15 minutovém intermezzu se ke košíku vracíme. Zatím tam pokaždé košík ještě stál a já jsem byla vždy mile překvapená a vděčná za to, že ho nemusím znovu plnit. Kamkoliv jedu, musím počítat s časem navíc nejen proto, abych se podívala, kam vlastně jedu, ale taky proto, že se těšně před cílem obvykle ztratím. Když někam volám, většinou se mnou jako první mluví sofistikovaná plechová bába, které nestačí, abych zmáčkla číslo. Ona chce, abych opakovala možnosti po ní. A já většinou polovině z nich nerozumím, zopakuju to špatně a plechová bába mi řekne, že tomu nerozumí. Můj telefonát se nesmyslně protáhne, já se naštvu a telefon položím. Za pár hodin to zkouším znovu a všechno se opakuje.

1 komentář: „Malá dobrodružství

  1. Vážení a milí Komentátoři!Tedy spíše Karolino!Smajlík.Jsem potěšena,že Google o Tobě ví a našel mi Tvůj Deníček!!!Četla jsem teď jedno z Tvých malých Dobrodružství.Protože Tě znám,pevně věřím,že nad Plechovkou i tím permanentní ztrácením brzy zvítězíš!Jsem také moc ráda,že v těch marketech myslí i na toalety!!Jak by se asi Tvoji noví spolu…dívali na celkem běžný obyčej vysazovat děti na kanálky,ke stromům,do travičky?Před Vaším odletem jsem to považovala za velký kámen úrazu.A vidíš,už to kluci zmákli.Ještě se pokochám ve své fantazii návštěvou nějakého houstoňáka,ana v naší vlasti.A asi se to koná dnes a denně.Že tedy přijíždí,přilétá někdo,kdo je poprvé v ČR,potažmo v Evropě!Kromě smeček psů pobíhajícícjch bez vodítek po parcích (včetně naší Annabellky), je musí přivádět v úžas i ta čůrající drobotina.Někdy i k…ící.S Toníkem máme místo v ZOO u ,za dikobrazem,kde to na něho přišlo a nešlo jinak!Samozřejmě jsem TO uklidila.Tak nevím,jestli spadneme v očích těch návštěvníků z nějakého civilizačního žebříčku na spodní příčky anebo to berou jako folklór?!
    Přidám jednu vzpomínku Před 28 -i lety s Kubíčkem.Kubo,neboj,ta vzpomínka je na jiné téma! Po příletu do Toronta jsme se ubytovali ,Přemek odjel do práce a my (asi jenom já)jsme jsem se bála vyjít ven Trvalo to asi dva dny,ale vím,že jsem se něčeho,nějakého nebezpečí,bála.Pak samozřejmě šel Kuba do školy,potkali jsme Janku a bylo po strachu!!!O to více Tě,Karolino,obdivuji,že jsi sedla za volant.Já jsem v Kanadě vůbec nejezdila.Toronto je asi výjimkou mezi severoam.městy!Myslím v MHD.Ještě také asi Vancouver.Shora zmíněná Janka žije,žila v obou městech.také neřídí a přitom se pohybuje v pohodě! Prostě Metro,Autobusy,Skyline ve Van.,nesmím zapomenout na Chodníky!!!Asi jsou ,,na vině „i evropští emigranté nebo co, ,kdo?
    Děkuji,Karolino,jdu si přečíst další Vaše postřehy!!! Zdraví RADKA V.U.

    To se mi líbí

Zanechat odpověď na Radmila Cerna Zrušit odpověď na komentář