Nedaleko nás je obchod trochu podobný OBI. Koupili jsme tam zatím všechno důležité, co bylo potřeba. Plácačku na mouchy, krmení pro veverky, krmítko pro ptáčky, zahradní lopatku, filtr do klimatizace, prášek na praní, lepidlo, pytle na bio odpad a tak dále a tak dále. Prodavači tam jsou jenom muži. Muži v montérkách. Muži kutilové, kteří nejsou zvědaví na lidi a s nikým se nechtějí moc bavit. Když něco hledám, je tohle asi jediný obchod, kde musím prodavače oslovit já. Oni se totiž tak trochu schovávají mezi regály se šrouby. Když už jsem se dostala k tomu zeptat se na doporučení, co jako funguje nejlépe, mi muž v montérkách řekl, že mají od všeho těch věcí moc. Že neví. Že by chtěl mít vždycky jen jeden produkt. A bylo by rozhodnuto. Asi ani netušil, jak moc mne potěšil. Přišla jsem si najednou jako v Sedlčanech v obchodním domě Rozvoj. V mém oblíbeném oddělení domácích potřeb, kde koupíte taky všechno důležité od gumiček na zavařování až po těsnění do septiku. Jen paní prodavačky tam nemají montérky. Mají ale stejnou radost z každého zákazníka.